Jelikož mi koncem února přišel dlouho očekávaný dopis “Port of entry (POE)” z Kanadského imigračního úřadu v Ottawě (CIC), neotálel jsem příliš dlouho a v sobotu 23.3.2014 šťastně přisál v Calgary (Alberta). Fronta před imigračním oddělěním je značná a mladí amíci s nimiž stojím skoro na jejím konci srší vtipy na Kanadské imigrační oddělení. Úřednící ale zůstávají klidní a pomalu propírají jednotlivé zájemce o pracovní povolení. Perou dokonce i vlastní občany, kteří se vrací po třech měsících z dovolené domů do Calgary. Jeden by nevěřil 🙂 Po dvou hodinách přicházím konečně na řadu a začíná grilování. Jsem značně nevyspalý a rozmrzelý, po 9 hodinovém letu nemám moc náladu a úředník to vidí. Hledí si však své práce a po prostudování mnou předložených dokumentů mi roční “open work permit” celkem suše uděluje.

Tímto krokem jsem dočasně uzavřel Evropskou kapitolu a přestěhoval se do Kanady. První dojem na chodníku před východem z letiště je jasný: Je tu ale kurva zima! Teploměr ukazuje nekompromisních -13°C a to máme chvilku po poledni mísního letního času. Po chvilce čekání na Tomáše s batmobilem otáčím (i když jsem v peří oděn) a vracím se zpět do haly. Nakonec je tu i wifi zdarma. Vevnitř je určitě mnohem lépe.

Okotoks – The Big Rock
eratický balvan, na kterém je bouldering sic zakázán, ale průvodce byl vydán dokonce tiskem… prostě Canada. Samozrějmě jsme neodolali a jakmile začal sníh jen náznakem lézt dolů vyrazili jsme.